Pověsti z Radkova

Drábský les

Vesnice Radkov leží v údolí řeky Dyje, ale je obklopena lesy.

Jeden z lesů se nazývá Drábský a svůj název dostal v dobách, kdy vesničané byli poddanými šlechtice a kromě jiných závazků museli chodit na robotu. Robota byla ponejvíce prací na panských polích, ale vykonávali ji poddaní i v lese, při honech a výlovech rybníků. Protože v době, kdy poddaní pracovali na robotě, stála práce na jejich vlastních polích, bránili se jí, jak jen mohli. Bylo třeba, aby na jejich práci dohlížel dráb.

Jednou, když byl drábem v Radkově muž velice zlý a nelítostný radkovští sedláci se vzbouřili. Pracovali v lese, kterému se dnes říká Drábský. Dráb je honil do práce důtkami, vymýšlel si, jak jim práci znepříjemnit, a nenechal jim ani chvilenku na odpočinek.

Když už robotníci nemohli muka drábova vydržet, domluvili se a drába přepadli. Ztloukli ho, že se nemohl ani hnout. Oplatili mu všechna bezpráví a dráb se pak sotva doplazil ke studánce na kraji lesa, kde se chtěl napít. Ale než se osvěžil, zemřel.

Tam ho později našli, když se dlouho nevracel. Na strom pověsili svatý obrázek a les se od té doby jmenuje Drábský.

Kočičí zámek

Za Radkovem směrem na Telč ústí po pravé straně v kopci krátký zalesnění žleb, oddělující od severu výrazný skalnatý ostroh. Na jeho vrcholu jsou dosud dobře patrné valy a na nejvyšším místě prohlubeň zarostlá křovím. Stávala tu středověká tvrz zvaná Kočičí zámek, od 14. století sídlo vladyků z nedalekého Radkova.

Pověst říká, že kdysi patřila mocnému, ale hodnému pánu, který v okolí zavedl pěstování vinné révy. Po jeho smrti přešlo panství na jeho syna, lehkomyslného a marnotratného, který rychle rozházel otcovo jmění. Nade vše miloval víno, pořádal hostiny, na kterých teklo proudem, a tak se stalo, že sklepy ve tvrzi zůstaly prázdné. Pán však bez vína zůstat nemínil, přikázal otrhat úrodu na vinicích svých poddaných a hrozny proměnit ve zlatavý mok. Sedláci tak byli ožebračeni a měli to vrchnosti za zlé.

Ale vrchnost se dlouho neradovala – do kraje přitáhlo nepřátelské vojsko, tvrz rozbořilo, všechny pozabíjelo a vinné sklepy zasypalo. Zůstalo jen množství koček, které chovala hradní paní; od nich dostalo místo jméno Kočičí zámek.

Víno v zasypaných sklepeních prý zraje dodnes.